Stmívání nakreslilo na Grammarii poslední doteky zlata a purpuru a ohlaovalo příchod téměř věcné noci. Garethova Elia stála na terase svého skromného příbytku, ztracená ve svých mylenkách, kdy pozoroval horizont planoucí posledními nádechy tajemného Draka nad hvězdným Sluncem.
Jeho prsty svíraly zaloutlé písmeno, předmět, jeho slova u nescetněkrát znovu cetl a snail se rozlutit jeho význam. Dlouhé stíny se táhly jako spektrální prsty sahající do minulosti, kterou Elia tak touila pochopit.
Elia byla mladá ena, její ivot byl do té doby poznamenán klidem Raio de Sol, jejího domova tak dlouho, jak si kdo pamatuje. Ale nyní ji odhalení obsaená v tom dopise konfrontovala s realitou, kterou si nikdy nedokázala představit.
Elia si pro sebe zaeptala hlasem téměř ztraceným v umění větru: "Co si pro mě osud teď připravil?"
Jemný vánek hladil její pokoku a přináel s sebou vůni jasmínu a dávno zapomenuté vzpomínky. Věděla, e její cesta ve Slunecním paprsku skoncila. Chystal se odejít do tajemného města NightGlen, dědictví, o kterém nic nevěděl, a zjevení, které otřese základy veho, co znal.
Elia se zhluboka nadechl a jeho oci se naposledy obrátily k obzoru. Co ji v té vzdálené zemi ceká, nedokázala předvídat. Jedno vak bylo jisté: jeho ivot u nikdy nebude jako dřív, protoe kolo casu se nezastavuje, nemění a necítí.
Tato neúprosná a lhostejná doba, která vzdoruje naim nadějím a touhám, nezná samotné nástrahy své vrtoivé existence. Nesoudí, neodsuzuje nebo chybí.
I kdy se postupem casu ve rozplyne jako jarní mlha, Elia si přála udret své mladé srdce v nadcasovém chladu, uzavřené jako zraněné zvíře, které je třeba zkrotit. Rychle vak zjistila, e je nezdolný, cválající oř při hledání nových obzorů za hranicemi konvencí NightGlen a Grammarie.
Vae srdce bylo vdy svobodné, obývalo okraje vaeho bytí a vzdorovalo vaemu vlastnímu těstí. Pod kritickým pohledem casu se Elia vystavil jeviti divadla ivota, celil normám a staromódní vizi vnucené role.
Tato cesta ji zavedla necekanými cestami a nyní se Elia snaí pochopit, jak se orientovat v nařízeních lásky, která jí byla dříve cizí.
Její příběh plný vzletů a pádů je opravdový jako ivot bez příkras, se slavnými i nárocnými okamiky, ale vdy s láskou přetrvávající jako slunce za detivého dne.
Elia opustil své pohodlí a propadl bouřlivé váni, která ho pálila v hrudi jako dech draka, intenzivní a ohromující. V tomto zmatku nael Elia někoho, kdo změnil jeho ivot.
Jeho prsty svíraly zaloutlé písmeno, předmět, jeho slova u nescetněkrát znovu cetl a snail se rozlutit jeho význam. Dlouhé stíny se táhly jako spektrální prsty sahající do minulosti, kterou Elia tak touila pochopit.
Elia byla mladá ena, její ivot byl do té doby poznamenán klidem Raio de Sol, jejího domova tak dlouho, jak si kdo pamatuje. Ale nyní ji odhalení obsaená v tom dopise konfrontovala s realitou, kterou si nikdy nedokázala představit.
Elia si pro sebe zaeptala hlasem téměř ztraceným v umění větru: "Co si pro mě osud teď připravil?"
Jemný vánek hladil její pokoku a přináel s sebou vůni jasmínu a dávno zapomenuté vzpomínky. Věděla, e její cesta ve Slunecním paprsku skoncila. Chystal se odejít do tajemného města NightGlen, dědictví, o kterém nic nevěděl, a zjevení, které otřese základy veho, co znal.
Elia se zhluboka nadechl a jeho oci se naposledy obrátily k obzoru. Co ji v té vzdálené zemi ceká, nedokázala předvídat. Jedno vak bylo jisté: jeho ivot u nikdy nebude jako dřív, protoe kolo casu se nezastavuje, nemění a necítí.
Tato neúprosná a lhostejná doba, která vzdoruje naim nadějím a touhám, nezná samotné nástrahy své vrtoivé existence. Nesoudí, neodsuzuje nebo chybí.
I kdy se postupem casu ve rozplyne jako jarní mlha, Elia si přála udret své mladé srdce v nadcasovém chladu, uzavřené jako zraněné zvíře, které je třeba zkrotit. Rychle vak zjistila, e je nezdolný, cválající oř při hledání nových obzorů za hranicemi konvencí NightGlen a Grammarie.
Vae srdce bylo vdy svobodné, obývalo okraje vaeho bytí a vzdorovalo vaemu vlastnímu těstí. Pod kritickým pohledem casu se Elia vystavil jeviti divadla ivota, celil normám a staromódní vizi vnucené role.
Tato cesta ji zavedla necekanými cestami a nyní se Elia snaí pochopit, jak se orientovat v nařízeních lásky, která jí byla dříve cizí.
Její příběh plný vzletů a pádů je opravdový jako ivot bez příkras, se slavnými i nárocnými okamiky, ale vdy s láskou přetrvávající jako slunce za detivého dne.
Elia opustil své pohodlí a propadl bouřlivé váni, která ho pálila v hrudi jako dech draka, intenzivní a ohromující. V tomto zmatku nael Elia někoho, kdo změnil jeho ivot.
Dieser Download kann aus rechtlichen Gründen nur mit Rechnungsadresse in A, B, CY, CZ, D, DK, EW, E, FIN, F, GR, H, IRL, I, LT, L, LR, M, NL, PL, P, R, S, SLO, SK ausgeliefert werden.