Jugoslávie (1945-48) (eBook, ePUB) - Rybák, Pavel
0,00 €
inkl. MwSt.
Sofort per Download lieferbar
  • Format: ePub

Výše uvedená publikace "Jugoslávie 1945 - 48" ukáže čtenářům veškerý pohled na jugoslávskou problématiku bezprostředně po druhé světové válce. Nejen politickou, hospodářskou, zahraniční či národnostní stránku tématu, nýbrž také důvody postupu tamních komunistů k absolutní moci a ke značné oblíbenosti u mnohých jihoslovanských obyvatel, dále také jiná témata.
Proč se zabývám poválečnou Jugoslávií právě po rok 1948? Z prostého a jediného důvodu, tím rokem začal vládnout socialismus v zemích mezi Berlínem a Moskvou, skončil tedy složitý vývoj cesty komunistů k převzetí veškeré moci ve státě.…mehr

Andere Kunden interessierten sich auch für
Produktbeschreibung
Výše uvedená publikace "Jugoslávie 1945 - 48" ukáže čtenářům veškerý pohled na jugoslávskou problématiku bezprostředně po druhé světové válce. Nejen politickou, hospodářskou, zahraniční či národnostní stránku tématu, nýbrž také důvody postupu tamních komunistů k absolutní moci a ke značné oblíbenosti u mnohých jihoslovanských obyvatel, dále také jiná témata.

Proč se zabývám poválečnou Jugoslávií právě po rok 1948? Z prostého a jediného důvodu, tím rokem začal vládnout socialismus v zemích mezi Berlínem a Moskvou, skončil tedy složitý vývoj cesty komunistů k převzetí veškeré moci ve státě. Ano, všude jen ne v Jugoslávii. Tam Titova strana vládla suverénním způsobem již na konci roku 1945. O tři roky později vrcholila jugoslávsko - sovětská roztržka, Jugoslávci se jako první na světě razantně odklonili kopírování sovětského systému. Pravda, závažné okolnosti je přinutili.

Proč by si měli přečíst tento text čeští čtenáři. Především proto, že jihoslovanské národy a z toho pravděpodobně nejvíce Srbové vždy chovali k Čechům značné sympatie. Dvakrát bylo Československo násilně okupováno v minulém století, Jugoslávie se nikdy nepřipojila k těmto agresivním armádám. V roce 1968 při okupaci Československa převážně sovětskou armádou, demonstrovali jugoslávští občané v klíčových jugoslávských městech pro československou svobodu, bělehradská vláda nikdy netrestala tyto občany. Tamní vůdce maršál Tito avšak nikdy nepodporoval Československo té doby z politického tedy z demokratického hlediska ( z důvodu zachování reformního - polednového vývoje ), obával se vzrůstajícího sovětského vlivu na východ od Berlína.