Autobiografické vyprávení Václava FrySe muze být pro dneSního ctenáre zajímavé hned v nekolika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, receno s velkým cesko-slovenským filozofem a politologem Milanem simeckou, typickým dokladem toho, ze se "malé dejiny", vcelku nevýjimecný zivotní príbeh technického pracovníka Buzuluku Komárov, vzdy v urcitých bodech prolínají s "dejinami velkými". A práve v techto prunicích se nám, jakoby pomocí lupy, muze podarit lépe pochopit historii regionu, naSeho státu i Evropy minulého století. DalSím aspektem hodným pozornosti je samotný FrySuv zivotní príbeh. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tazením za cepickiády a posléze dospel do zdánlivé tiSiny kazdodenní práce v továrne. V duchodu se dockal zmeny politických pomeru a mohl navStívit i místa v Nemecku, kde prozil cást svého mládí. Podbrdské patrioty pak bude urcite zajímat celá rada zázitku z Hvozdce, Komárova, Horovic a Berouna, doplnená mnozstvím dobových fotografií. Jak bylo receno, jde o celkem vSední príbeh lidského zivota, zajímave vSak nasvícený autorovými svéráznými zivotními a politickými názory a jeho neústupnou, instinktivní snahou zustat rovným a cestným clovekem, jak ho to ucili jeho rodice a blízcí. O autorovi Václav FryS se narodil 14. zárí 1924 ve Hvozdci na Podbrdsku. Detství prozíval v dobe hospodárské krize; jeho otec skromne zivil rodinu z platu slévace v místních zelezárnách, matka vypomáhala sedlákum. Po maturite, kterou za protektorátu slozil na Obchodní akademii v Beroune, byl Václav FryS tzv. "totálne nasazen" na práci do Nemecka, kde pracoval u Siemensu jako soustruzník. Na výrocní den vzniku Ceskoslovenské republiky - 28. ríjna 1944 - se zapojil do úspeSného hromadného úteku z Nemecka a az do konce války pak pracoval jako soustruzník v komárovských zelezárnách, po válce pak rok jako úredník u firmy Walter v Jinonicích. Jako voják základní vojenské sluzby se úcastnil "protibanderovských" akcí a proSel Slovensko od Sniny az k Ziline. Po vojne se vrátil domu a nastoupil do komárovského Buzuluku. V dobe tzv. "cepickyády" odmítl podepsat aktivaci za dustojníka z povolání a byl podle § 39 odstavce 8 braného zákona povolán na výjimecné vojenské cvicení, na kterém strávil témer tri roky... Následne absolvoval vecerní prumyslovku a zastával pak v Buzuluku ruzné nizSí úrednické funkce. Nikdy nebyl clenem zádné politické strany, behem svého dlouhé aktivního zivota poznal prátelství, ale i hnev a nenávist... "Nakonec jsme to prezil a snad jsem zustal takový, jaký jsem," uvádí v záveru své vzpomínkové knihy.
Dieser Download kann aus rechtlichen Gründen nur mit Rechnungsadresse in A, B, BG, CY, CZ, D, DK, EW, E, FIN, F, GR, HR, H, IRL, I, LT, L, LR, M, NL, PL, P, R, S, SLO, SK ausgeliefert werden.